Proč se v autě pásat.....

Nepřipoutaní mohou po nehodě přijít nejen o život,

ale i o statisíce

Lidé, kteří se nepřipoutají v autě bezpečnostním pásem, na to mohou v případě nehody doplatit nejen svým zdravím a někdy i životem, ale i výší pojistného plnění. Pojišťovny totiž mohou tento nešvar tvrdě postihnout a pojistné plnění výrazně krátit. V případě úmrtí mohou pozůstalí přijít až o statisíce korun.

Z povinného ručení viníka nehody hradí pojišťovny škody způsobené všem lidem, kteří byli účastníky dopravní nehody. Výjimkou je pouze řidič, který havárii způsobil. Pokud ale někdo jel v autě jako spolucestující nepřipoutaný a při havárii kvůli tomu utrpí škodu na zdraví, nemá vůbec jisté, že dostane od pojišťovny plnění v celé výši.

Umožňuje jí to paragraf 441 Občanského zákoníku, který říká: „Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně. Byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.“

Přepravovaná osoba je z tohoto zákona povinna být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem, je-li jím vůz vybaven.

mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka

Nepřipoutání ale automaticky neznamená krácení pojistného plnění. Nezapnutý bezpečnostní pás totiž může mít podle okolností nehody různý vliv na vzniklou škodu. Pokud by ale například v policejním protokolu nebo rozsudku soudu bylo jasně řečeno, že k poškození zdraví spolujezdce došlo kvůli jeho nepřipoutání, lze krácení plnění očekávat.

To, že odpovědnost za nepřipoutání se bezpečnostním pásem při jízdě nese spolucestující sám, nikoli řidič, určuje od roku 2000 zákon o silničním provozu.

„Přepravovaná osoba je z tohoto zákona povinna být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem, je-li jím vůz vybaven,“ potvrdil Právu mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Podle jeho slov musí být bezpečnostními pásy na všech sedadlech vybavena veškerá auta nově uvedená na trh od roku 1986. Bezpečnostní pásy musí mít i novější typy dálkových autobusů registrované v ČR po 1. květnu 2004 s tím, že cestující mají povinnost být v nich připoutáni.

Přišli o syna i stovky tisíc

Pojišťovna při poškození zdraví hradí z povinného ručení viníka jednorázově bolestné a odškodnění za ztížení společenského uplatnění (tzv. trvalé následky) a dále náklady léčení a ztrátu na výdělku.

Dojde-li při nehodě k usmrcení osob, pak se hradí především jednorázové odškodnění pozůstalým. Na odškodnění mají nárok manžel či manželka usmrceného, jeho rodiče, jeho děti, sourozenci a blízké osoby žijící ve společné domácnosti. Výše odškodnění činí 240 000 korun pro každou osobu, s výjimkou sourozenců, u nichž přísluší každému 175 000 Kč. Při usmrcení se rovněž hradí přiměřené náklady spojené s pohřbem a důchod na výživu pozůstalým, pokud byli na zemřelého odkázáni svou výživou.

Za smrt syna zabitého při nehodě dala pojišťovna méně peněz

O možných důsledcích nepřipoutání se v autě se přesvědčila jedna rodina z Moravy,.která se se svým příběhem svěřila našemu listu. Šestadvacetiletý syn jel v osobním autě jako spolujezdec se svým známým, který vjel v příliš velké rychlosti do zatáčky.

Auto dostalo smyk, vjelo do protisměru, kde narazilo do kamiónu. Syn, který nepřipoutaný seděl na zadním sedadle, při nárazu vypadl z auta a dostal se pod kola kamiónu. Na vážné zranění týž den zemřel v nemocnici.

Rodina zesnulého kvůli nevyužití bezpečnostního pásu přišla nejen o syna, ale pojišťovna, u níž bylo uzavřeno povinné ručení, jim kvůli tomu výši uvedené částky odškodného snížila o 30 procent. Šlo celkem o stovky tisíc korun.

O kolik se zkrátí odškodnění

Míru krácení pojistného plnění určuje sama pojišťovna s tím, že poškozený nebo jeho blízcí se případně mohou soudně domáhat vyššího plnění.

„Třicetiprocentní krácení v uvedeném případě se zdá příliš vysoké. Je reálné, že soud by mohl krácení snížit zhruba na dvacet procent, ale těžko předjímat výsledek sporu. Úvaha o aplikaci spoluviny je vždy zcela závislá na posouzení skutkových okolností případu,“ soudí pražská advokátka JUDr. Klára Kořínková.

Ta současně upozornila, že poškozená rodina by se mohla soudně domáhat náhrady ještě vůči řidiči, viníkovi celé tragédie, a to žalobou z titulu ochrany osobnosti. Těchto žalob v Česku stále přibývá. Důvodem bývá přesvědčení pozůstalých, že částky odškodnění, které jsou přiznávány podle Občanského zákoníku, ani přes statisícové výše neodpovídají míře negativních dopadů úmrtí blízkého na pozůstalé.

Pojišťovny ale odmítají hradit odškodné vysouzené v rámci žalob na ochranu osobnosti s odkazem, že je to povinností viníka tragédie a nikoli předmětem pojištění.

Advokátka dodala, že i v případě žaloby na ochranu osobnosti vůči viníkovi neštěstí by soud při rozhodování vzal v úvahu spoluvinu poškozeného, tedy že se nepřipoutal.